Moudrost a zdravý rozum Díl II

Bible svatá aneb všecka svatá písma Starého i Nového zákona vč. deuterokanonických knih podle posledního vydání Kralického z roku 1613 Bible není obyčejná kniha! Je to „Kniha knih“ – ve skutečnosti malá knihovna, která v sobě skrývá všechen poklad i základ lidské zkušenosti – knihy obsahující historické zprávy i nádherná přirovnání, obrazy o stvoření světa i o jeho konci, žalozpěvy, radostné žalmy i milostné písně, příběhy plné zoufalství i naděje, pochybností, povzbuzení i nového začátku. To, co ji odlišuje od všech ostatních knih, je však skutečnost, že všechna její vyprávění se týkají Božího jednání – někdy velice názorně a zřetelně, jindy zdrženlivě a jemně, jindy jen v náznacích nebo v obrazech. Bible kralická dostala svůj název podle tvrze Kralice nedaleko Náměšti nad Oslavou, kde byla vytištěna. Kralický překlad je první, který byl pořízen z originálních jazyků – řečtiny, aramejštiny a hebrejštiny – a nikoli z latiny, a poprvé v českém jazyce zde byly kapitoly rozděleny na verše. Překlad je dílem teologů a historiků z Jednoty bratrské, která byla v té době zakázaným náboženským uskupením. Proto musela i tiskárna pracovat v utajení a k jejímu označení v původních výtiscích bylo užíváno označení in insula hortensi (volně přeloženo: zahradní ostrov). Překlad Bible kralické inicioval bratrský biskup Jan Blahoslav, který je též autorem překladu Nového zákona. Starý zákon přeložili Mikuláš Albrecht z Kaménka, Lukáš Helic, Jan Eneáš, Izaiáš Cibulka, Jiří Strejc, Jan Efraim, Pavel Jessen a Jan Kapito. Poprvé vycházela Bible kralická od roku 1579 v šesti svazcích (Kralická šestidílka), v roce 1596 vyšla prvně v jednom svazku. Revidované, ale autentické třetí vydání z roku 1613 je předlohou pro všechna další vydání Kralické Bible. Pro vydání v nakladatelství Fortuna Libri vytvořila dvanáct perokreseb a ozdobné iniciály Markéta Prachatická.