Malta a Gozo

P?edstava, ?e je?t? p?ed 12 000 lety byly maltsk? ostrovy (Malta, Gozo, Comino a n?kter? dal?? neobydlen? ostr?vky) sou??st? pevninsk?ho mostu, spojuj?c?ho Sic?lii na severu a severn? pob?e?? Afriky na jihu, vy?aduje ur?itou d?vku fantazie. Dnes jsou ostrovy vzd?leny od nejbli???ch b?eh? 100, resp. 300 kilometr?. Malta je mal? ostrov (316 kilometr? ?tvere?n?ch) a na prvn? pohled p?sob? jako ?protiklad r?je?: je hust? os?dlen?, zpustl?, nem? lesy ani jezera ?i ?eky. Zem?d?lci jsou odk?z?ni na um?l? zavla?ov?n?. T?m v?ce p?ekvap?, ?e jedn?m z d?le?it?ch hospod??sk?ch odv?tv? je p?stov?n? kv?tin. Horsk? h?ebeny ani vysok? hory tu nenajdete: nejvy??? bod ostrova dosahuje 257 m n. m. Nejv?razn?j??mi miln?ky v krajin? jsou pouze obrovsk? kupole maltsk?ch kostel?. Ze 370 000 p?ev??n? katolick?ch Mal?an? ?ije asi 9200 lid? v hlavn?m m?st? Vallett?, pojmenovan?m po velmistrovi johanitsk?ch ryt???. M?sto je chr?n?no mohutn?mi hradbami a zachovalo si sv?j st?edov?k? r?z, d?ky n?mu? bylo prohl??eno za sv?tov? kulturn? d?dictv?. Je?t? p?sobiv?j?? je v?ak vnitrozemsk? m?sto Mdina, kdysi hlavn? m?sto ostrova, dnes ob?van? pouh?mi 400 obyvateli. Dal?? jedine?nou pam?tkou jsou megalitick? chr?my, z nich? nejzn?m?j?? se nach?z? na mal?m ostrov? Gozo. Ve v?edn?m ?ivot? Malty se m?s? arabsk? i britsk? vlivy. Od roku 1814 a? do vyhl??en? nez?vislosti roku 1964 pat?ila Malta Velk? Brit?nii, p?edt?m ji po t?i sta let spravovali malt?z?t? ryt??i. Vl?d? ryt??sk?ho ??du pak p?edch?zely epochy muslimsk?, byzantsk?, normansk? a ??msk?. Vzhledem k t?mto skute?nostem turisty jist? nep?ekvap? pon?kud zdr?enliv?j??, ale p?esto p??telsk? a vst??cn? charakter Mal?an?, a ov?em uv?taj? skute?nost, ?e krom? arabsky zn?j?c? malt?tiny m?stn? ovl?daj? celkem slu?n? i angli?tinu. Britsk? nadvl?da po sob? krom? jin?ho zanechala tak? silni?n? provoz vlevo, s n?m? se leckdo vyrovn?v? h??e ne? se zdej??m such?m a hork?m klimatem. Nicm?n? mo?sk? v?tr zde i ve vrcholn?m l?t? udr?uje teploty ve snesiteln?ch v??k?ch.